Vysoká, tmavovlasá ochrnutá žena a zároveň výřečný samorost, který se nebojí ozvat, se stala dědičkou obrovského jmění. Ocitá se v obklíčení skupiny lidských supů, kteří zkoušejí všechno možné, aby ji připravili o bohatství i důstojnost. Připravuje se na obranu, zatímco příbuzní zlověstně okupují její sídlo. Zjišťuje, že v bludišti lží, chamtivosti a útlaku se dá těžko věřit někomu jinému než sobě samé.

Snímek Větrné šachy je detektivka prodchnutá osobitou atmosférou a stylem, jaký nemá obdoby v žádném jiném filmu. Odehrává se uvnitř sídla, ve kterém se za světla svic zaplétají do sítě intrik, násilí a zrady potenciální dědicové, kteří se přetahují o to, kdo se zmocní majetku hlavy rodu.

Film byl zakázán Islámskou republikou a byl považován za ztracený až do roku 2014, kdy byla jeho kopie nalezena v teheránském vetešnictví. Větrné šachy nakonec zachránila nadace The World Cinema Foundation, která film mimořádně pečlivě zrestaurovala. Snímek představuje jedinečnou fúzi evropského modernismu, gotického hororu a klasické perské imaginace.

Mohammad Reza Aslani ve svém ambiciózním a průkopnickém díle úspornými prostředky vytvořil náladový snímek, který vyústí v rozvratný závěrečný akt, v němž se s šokující zběsilostí obrátí vzhůru nohama třídní konvence, genderové role i samotný čas. Tento klenot íránské filmového fondu je bezpochyby jedním z nejpozoruhodnějších děl světové kinematografie.

Mohammad Reza Aslani, považovaný za jeden z nejvytříbenějších hlasů íránské kinematografie a vlivnou osobnost Nové vlny íránské poezie, je všestranný spisovatel, režisér, dokumentarista a básník, který je známý především díky svému výjimečnému celovečernímu debutu Větrné šachy.

Vystudoval malířství na Teheránské univerzitě a absolvoval Technickou školu televize a filmu. Jeho kontroverzní thriller Větrné šachy byl po uvedení v roce 1976 zakázán a desítky let považován za ztracený. Po dlouhém a neúspěšném pátrání v mezinárodních filmových archivech se nakonec kopie filmu v roce 2014 objevila v teheránském vetešnictví. Byla propašována ze země a nadace World Cineman Foundation Martina Scroseseho ji zrestaurovala pro Mezinárodní filmový festival v Cannes. Tento dlouho opomíjený triumf světové kinematografie tak znovu našel cestu k divákům po celém světě.