Tichý, uzavřený veslař brázdí stále slanější vody kolem roztroušených ostrovů a sbírá slzy místních obyvatel. Na ostrovy dopadla kletba mořské soli a obloha tvrdošíjně odmítá vydat déšť, který by ji smyl. Každý ostrov se s tím vyrovnává po svém; všechny stejně marně. Navzdory své neutuchající snaze zmírnit jejich bolest zůstává lodník bezmocný vůči pokusům obyvatel usmířit bohy, aby se jejich ostrovní solná pláň opět zazelenala, ať už tím, že obětují moři nevěstu, nebo že nutí malíře, který vidí svět v jiných barvách, aby si léčil oči.

Teprve když se k němu na jeho tajemné cestě připojí malý chlapec, který hledá otce, začnou léta ustavičných cest na ostrovy nabývat jiný význam jak pro veslaře, tak pro ostrovy, které navštěvuje.

Snímek Bělostné louky je mistrovským dílem íránské kinematografie, které zve diváka na uhrančivou cestu do temné říše íránské politiky. Čerpá z první ruky z drsné reality a výzev, kterým čelí současní íránští umělci, a je odvážnou, hluboce atmosférickou a úchvatnou alegorií netolerance a brutality.

Mohammad Rasoulof se narodil v roce 1972 v Šírázu a svou filmovou kariéru zahájil dokumentárními snímky během univerzitního studia sociologie. Jeho první film Soumrak získal cenu za nejlepší film na íránském filmovém festivalu Fajr. Po uvedení svého druhého filmu Železný ostrov, který měl premiéru v sekci Directors’ Fortnight na filmovém festivalu v Cannes, narazil na velké potíže s cenzurními zákony v Íránu. Íránské úřady významně omezily jeho možnosti pro další natáčení a uvádění filmů.

Mohammad Rasoulof dosud natočil sedm celovečerních filmů. Kvůli cenzuře nebyl žádný z nich uveden v Íránu, přestože v zahraničí se těší velkému zájmu diváků. Rasoulofovy snímky se zpočátku opíraly o alegorické vyprávění jako prostředek vyjádření a kritiky. V roce 2010 se pak rozhodl pro přímočařejší formu. V březnu 2010 byl Rasoulof zatčen, když se jako režisér podílel na společném projektu s Džafarem Panahím. V následném soudním procesu byl odsouzen k šesti letům vězení. Trest byl později snížen na jeden rok a poté byl Rasoulof propuštěn na kauci.

Mohammad Rasoulof obdržel za své filmy řadu ocenění. V roce 2011 získal za film Sbohem cenu za nejlepší režii v sekci Un Certain Regard na filmovém festivalu v Cannes. V roce 2013 mu Mezinárodní federace filmových kritiků udělila cenu FIPRESCI za film Rukopisy nehoří, opět v sekci Un Certain Regard v Cannes. V roce 2017 si z Cannes odnesl hlavní cenu v sekci Un Certain Regard za film Neústupný. Po návratu do Íránu v září 2017 mu byl oficiálně zakázán odjezd ze země. Tento zákaz stále platí. Byl obviněn z „ohrožení národní bezpečnosti“ a „šíření propagandy proti islámské vládě“. Byl odsouzen k jednomu roku odnětí svobody a bylo mu zakázáno vstupovat do jakýchkoli politických a společenských organizací. Žádná z těchto omezení nezabránila Rasoulofovi v práci. Jeho poslední film Není zla mezi námi, který natočil bez jakéhokoli oficiálního povolení od íránských úřadů, získal na filmovém festivalu Berlinale Zlatého medvěda za nejlepší film.

V červenci 2022 byl Rasoulof po násilné vládní razii zatčen pod záminkou ročního trestu odnětí svobody, který mu byl udělen za film Neústupný. Ve vězení je dodnes.